Zooarcheologie

Kosti velkých savců na archeologické lokalitě

Zooarcheologie nebo též archeozoologie (termín pochází z řeckých slov: zóon =„tvor, živočich“, archaios =„starobylý“ a lógos =„řeč, nauka“)[1] je interdisciplinárním oborem, který stojí na pomezí archeologie a zoologie. Zabývá se studiem nálezů živočišných pozůstatků na archeologických lokalitách a jejich vztahem k člověku. Cílem je porozumění vztahu člověka a okolního prostředí, především pak vzájemné ovlivňování mezi člověkem a živočichy.[2]

Spoleĉně s archeobotanikou a geoarcheologií tvoří základ environmentální archeologie, která pomáhá vytvářet komplexnější představy o interakci člověka a životního prostředí v minulosti. Archeobotaniku a zooarcheologii je pak možné společně označit termínem bioarcheologie.[3]

  1. Antropologická zooarcheologie. Antropologická zooarcheologie: Dějiny vepsané v kostech [online]. Webnode, 2013 [cit. 2018-11-06]. Dostupné z: https://antropologicka-zooarcheologie.webnode.cz/
  2. REITZ, Elizabeth Jean; WING, Elizabeth S. Zooarchaeology. 2. vyd. New York: Cambridge University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0521673938. 
  3. BENEŠ, Jaromír; POKORNÝ, Petr. Bioarcheologie v České republice. 1. vyd. České Budějovice – Praha: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-72-8. 

Developed by StudentB